09.04.2011 - V.Karban
Zákoutí královského gambitu 1.
Královský gambit - romantické zahájení 19. století, které skoro už nikdo nehraje. Nedávno jsem se dočetl, že šachy jsou z 95% záležitostí taktiky, tak proč královský gambit nezkusit. Vznikají v něm neobvyklé pozice, nějaký ten pěšec taky nehraje žádnou velkou roli. Výhodou pro bílého je rovněž to, že od začátku určuje, co se bude hrát, jakmile totiž zahraje f4, tak si černý může vybrat jen mezi přijatým a odmítnutým gambitem a dále již znovu volí bílý. Bílý se tak může vyhnout různým nudným ruským hrám.
Obecně u gambitů pro bránící stranu platí: nesnažit se udržet pěšce za každou cenu, vrátit ho ve vhodný okamžik (např. pro zjednodušení pozice).
Královský gambit může být:
a) přijatý - 1.e4 e5 2.f4 exf4
b) odmítnutý - 1.e4 e5 2.f4 jiný tah než exf4, např. 2.. d5
Přijatý královský gambit
Ten můžeme rozdělit na:
a) gambit královského střelce - 3.Sc4, ten byl populární především v 19.století
b) gambit královského jezdce - 3.Jf3, to je považováno za základní pokračování v královském gambitu
Pro ukázku gambitu královského střelce použijeme slavnou, tzv. nesmrtelnou partii
Anderssen - Kieseritzki, Londýn 1851.
Anderssen byl jeden z nejslavnějších hráčů své doby, proslulý svým kombinačním uměním.